České nezávodní tváře v zahraničních týmech

Přečtěte si o pěti mužích, kteří jsou nezbytnou součástí závodního kolotoče. Článek je věnován Čechům v zahraničích týmech, kteří nezávodí, ale starají se o jezdce jako maséři, mechanici či jim dodávají fota na sociální sítě... V Novém Městě na Moravě jsme je vyzpovídali. 

Jakub Šulc - mechanik v Cube Factory Racing

Jeho tvář můžete vídat na závodech v České republice i zahraničí. Jakub Šulc je pravou rukou Ondřeje Cinka v týmu Cube Factory. Mechanik, kustod, člověk, kterému vždy můžete sdělit své pocity, tím vším pro Ondřeje je. Před nástupem do týmu Cube s Ondřejem působil 2 roky v týmu Mondraker. S Ondřejem absolvuje všechny závody - světový pohár, mistrovství světa, mistrovství Evropy, České poháry, mistrovství republiky či závody AC Heating Cupu. V loňském roce strávil na závodech dlouhých 110 dní, a to není práce v týmu Cube jeho hlavní zaměstnáním! Na plný úvazek pracuje jako product manager české značky kol.

V týmu Cube Factory se Jakub stará nejen o Ondřeje Cinka, ale také o Kiru Böhm (GER). Jakub se zkrátka nezastaví. Letos ho navíc čekal jeden zásadní přechod, a to ze Sramu na Shimano.

"Musel jsem si pořídit nějaké nové nářadí. Vše ale proběhlo hladce. Shimano zatím není elektrické, je to sice spousta kabelů, ale zase člověk ví, že to bude fungovat. Aspoň to mám každý rok pestré," řekl nám Kuba, který si zkrátka s ničím hlavu neláme a jede dál, jako by se nechumelilo. 

Jako všichni mechanici má Kuba také na starost zázemí, stavění stanů, řízení atd. Práce mechanika je náročná, člověk jede od rána do večera, ale pestrá.

Dodat bychom měli ještě toto: Aby se Kuba nenudil na reprezentačních výjezdech, je dohodnutý i s českou reprezentací, kde se kromě Ondřeje stará i o další jezdce. 

Michal Červený - fotograf ve Specialized Factory Racing

Tým Specialized je trochu speciální i z českého pohledu. A může za to i tak trochu ještě stále Jaroslav Kulhavý, i díky němuž jsou dodnes v týmu dvě česká jména: Michal Červený a Petr Vlášek. 

Michal působí v celku už dlouhých 12 let. "První kontrakt jsem dostal po olympijském roce 2012. Byla to skvělá doba. Spolupracoval jsem s Járou, a když u týmu končil fotograf Gary Perkin, doporučil mě místo něj Christoph Sauser," vzpomíná na svůj první rok v týmu Michal Červený, jenž je s MTBS spojen pupeční šnůrou. 

Michal Červený /vpravo/ na Cape Epic - těsně před startem řeší s dalším fotografem Nickem Muzikem a bývalým manažerem týmu Specialized místa na trati...

Michal je po třinácti letech jedním z nejvyhledávanějších fotografů v celém bikovém pelotonu, od továrního celku s velkým S si coby freelancer sem tam odskočí a fotil pro Scott, Ineos, Alpecin, Giant a mnohé další jako třeba UCI nebo Warner Bros Discovery.

"Po tak dlouhé době je to už rutina, ale pořád si to užívám, baví mě to a zároveň stále cítím tu zodpovědnost a tlak, že ti nejlepší závodníci musí mít ty nejlepší fotky," říká Michal, jehož velkoformátové fotografie zdobí centrálu Specialized v Morgan Hill. 

Nové Město na Moravě je podobně jako Cape Epic Michalova srdcovka, před 2 roky měl ve Vysočina Aréně svou výstavu...

Michal v září oslaví 39. narozeniny, před týdnem slavil narození dcerky Anny. Fotograf tak vstupuje do další etapy své profesionální dráhy. "Je to hodně o cestování, mimo domov trávím víc než třetinu roku a doteď jsem nemusel moc řešit, kdy a kam pojedu. Teď bude trochu náročnější plánovat a obojí co nejlépe zvládnout."

Petr Vlášek - masér ve Specialized Factory Racing

Další tváří v největším MTB týmu a letos i nejúspěšnějším je masér ve Specialized Racing Petr Vlášek. Ten se do týmu dostal v době, kdy zde jezdil ještě Jaroslav Kulhavý. V roce 2018 s ním poprvé absolvoval Cape Epic a začínal postupně. Naplno je v týmu od roku 2020. Předtím jezdil i s českou reprezentací.

Za rok s týmem stráví na závodech 150 dní ročně, což je neuvěřitelné číslo: "Je to hodně, ale mám to doma vybalancovaný. Když nejsem na závodech, věnuju se rodině."

V Novém Městě na Moravě Petr ale neměl na starost pouze svou práci, vzhledem k tomu, že byl "doma," komunikoval ubytování a dodávky materiálu.

"Když je tu třeba něco dohodnout, je to na mně. Jinak se samozřejmě kromě masáží starám o závodníky před startem a v cíli - bidony, rozjetí a celková péče o ně. Práce je to pestrá, na silnici se tomu říká soigneur - holka pro všechno," sdělil nám Petr.

Jan Dan Hanuš - mechanik v Ghost Factory Racing

Jan Dan Hanuš nám při příchodu do stanu Ghost Factory ani nepodal ruku... "Já nemůžu, jeden rok nám to zkazilo sezónu. Anne Terpstra před posledním závodem onemocněla a přišla o celkové vítězství," řekl nám Dan. Ale jak jsme sami zjistili, neslušný opravdu není. Mechanik týmu Ghost pro tým dělá již 4 roky. Dříve dělal mechanika v bikeshopu v Lenzerheide, spokojený ale nebyl, a když se ve zmíněném městě jel světový pohár, zeptal se u čtyř týmů a Ghost ho vzal. Dan bydlí na německo-českých hranicích, takže to má i do základny celku kousek. Především je rád, že mohl zůstat doma, neboť podmínky, které mu nabízely v jiných týmech, byly tvrdší. Především se jednalo o stěhování do zahraničí.

Přes léto se naplno věnuje mechaničení v týmu Ghost, v zimě s manželkou provozuje půjčovnu nedaleko Klínovce na Božím Daru. V létě se navíc ještě stará o e-bikový tým Haibike a Ghost, kde má tři jezdce. Celkem stráví na závodech 115 dní v součtu s enduro, e-bike a cross - country týmem.

"Bez manželky bych tuhle práci dělat nemohl. Stará se o rodinu a byznys, když jsem pryč, a za to jí moc děkuji," řekl Honza, který dělá pro čistě ženský tým, Ghost nemá v soupisce ani jednoho mužského závodníka. Jak sám Honza s nadsázkou říká, člověk musí být profesionál.

Daniel Vobora - Alpecin-Deceuninck

V nejsledovanějším týmu celého dění ve Vysočina Aréně se objevila i česká tvář. Daniel Vobora sice není stálým členem zmíněného celku, dalo by se říci spíše externistou, ale do depa šel hvězdě největší: Mathieu van der Poelovi. Tým Alpecin-Deceuninck ho využívá na závody v Čechách a okolí, takže na světových pohárech v NMnM či cyklokrosovém v Táboře nikdy nechybí.

Týmu pomáhá od roku 2015, kdy se na jeho soupisku dostal Adam Ťoupalík, který stejně jako on pochází z Tábora a léta se o něho staral. Stejné to bylo i s Michaelem Borošem. I když v týmu skončili, dál bratrům Roodhooftovým pomáhá.

"Je to už opravdu velký tým a není to jednoduché. Na takovéto akci jako světový pohár jim pomůžu, Chris mi sám napíše a jsem placený ode dne. Abych se ale dostal do týmu jako mechanik na velké silniční závody? To nevím, co by se muselo stát. Je to už o něčem jiném a ani nevím, jestli bych to chtěl, člověk je pryč prakticky nonstop a především je to velký stres. Takhle je to ale fajn, baví mě to a je přece jen super potkat se s těmito hvězdami," řekl nám Dan.