MS je loterie...

I když od brněnského finále TOI TOI XC cupu uběhl celý týden a dění na domácí scéně cross country je tedy uzavřeno, před některými je však hlavní vrchol sezóny - mistrovství světa. Jedním z nich je samozřejmě i Milan Spěšný, vítěz TOI TOI XC Cupu 2005. Rozhovor s Milanem vzniknul krátce po finále v Brně, ihned po něm se totiž vracel do dějiště světového šampionátu v Livignu, kde v dnešních dnech piluje místní trať. 

Poslední závod ČP je za náma, jak bys zhodnotil jako vítěz své letošní pohárové vystoupení?

Musím přiznat, že jsem zklamanej.

Zklamanej? Z čeho může být vítěz zklamanej?

No, na začátku roku jsem si dal za cíl vyhrát všech šest podniků ČP a to mi nevyšlo. Hned v prvním závodě jsem měl technický problém s brzdou. Tam jsem na to měl, cítil jsem se na to, ale díky těm problémům jsem dojel třetí. Hodilo jsem to za hlavu, pustil jsem se do toho s plnou vervou a  vyhrál jsem tři závody za sebou. Pak přišlo mistrovství republiky, tam jsem chtěl opět zabojovat, ale bohužel tentokrát jsem na to neměl. Ten závod byl pro mě asi největší letošní zklamání. Hrozně jsem chtěl, myslel jsem si že na to mám a po těch závodech ve světě jsem se na to cítil, ale vyloženě mi to nevyšlo.

Kde myslíš, že se stala chyba?

Myslím, že jsem tam udělal trošičku taktickou chybu, pokusil jsem se o únik a pak mi chyběly síly. Už je to ale minulost. V Brně jsem si také myslel, že by to mohlo vyjít, ale bohužel nedá se to skloubit, ta příprava na velký závody a ještě do toho dobře závodit tady v Český republice. Vybral jsem si cestu uspět na Mistrovství světa.

Co pro to děláš, abys na MS uspěl?

Dělám pro to maximum, ale ještě mě čeká hodně práce.Názorů na správnou přípravu je hrozně moc. Třeba Rádes tam jede tři dny před tím, já tam trávím dá se říct už měsíc. Před tím jsem nikdy takové soustředění neprodělal, takže laboruju. Ty tréninky v Livignu byly do poslední chvíle hodně těžký, takže jsem do finále pohárovýho závodu vstupoval hodně unavený a to čtvrtý místo beru jako vcelku úspěch.

A co budeš považovat za úspěch na MS? Na jaké příčky myslíš?

No, každopádně to MS je obrovská loterie, může se tam stát cokoliv. Tenhle závod bude ještě specifický tím, že se jede ve velké nadmořské výšce, takže to může sednout i horším závodníkům a naopak třeba můžou vyhořet hvězdy, který se tam připravují delší dobu. Rád by jsem uspěl do dvacítky a myslím, že kdyby to vyšlo, tak by to byl velký úspěch.

Cítíš se, že na to máš?

Teď momentálně se to těžko říká, když jsem tady dojel až čtvrtej, ale do mistráku je ještě čtrnáct dní. Znovu jsem tu znovu oslovil Jirku Lutovskýho, kterýmu jsem vysvětlil svý tréninkový problémy a teďka ten týden budu pracovat na chybách, který cítím, že ve mě jsou a budu se snažit je odstranit. Samozřejmě, stát se může cokoliv, ale určitě se do toho závodu vstupuje jinak, když víš, že jsi pro to udělal maximum. Psychicky se cítím fakt dobře. 

Jaké chyby v sobě cítíš?

Cítím obrovský tah po rovině, ale chybí mi ta jiskra. Možná to pramení z toho, že nejsem zcela odpočatý, únava je hodně znát. V Livignu bude velice těžkej start, do velmi náročnýho kopce, kde se závodníci zakyselí, takže před tím na soustředění  jsem nasadil spíše vytrvalostní přípravu, na objem a nyní se zaměřím na intenzitu. 

Co já si pamatuju, tak starty nejsou tvoje silná stránka, chvíli ti trvá než se do závodu rozjedeš. Nebude to pro tebe v Livignu handicap, když je po startu takový náročný kopec?

Handicap to bude asi pro každýho závodníka. Ale vím o tom problému a snažím se na tom pracovat. A právě proto se musím pohybovat ve vysokých intenzitách, abych odstranil tenhle velký hendicap. Myslím, že ve startech jsou mé velké rezervy. Díky závodům ve světě jsem vyjel spoustu bodů a mám možnost startovat s těma nejlepšíma vepředu, což je výhoda. Snažím se nějakou systematickou cestou přiblížit těm nejlepším. Myslím si, že to nejde ze dne na den a jsem rád, že to tak chápou i v týmu. Pro ně jsou prioritní závody ve světě, z toho mám obrovskou radost a je to pro mě veliká motivace do dalších let.

Text: Petr Dědina
Foto: Jan Němec